Škoda, že jsem Elbě nepomohl k titulu, lituje Řepík

Ústečtí hokejbalisté v letošním play-off senzačně vyřadili favority z Mostu i Hradce Králové a úspěch mohl částečně okusit také klášterecký hokejista. “Nastoupil jsem v prvních dvou zápasech s Mostem, i když mě trochu trápilo zranění. Po kontaktu s jedním z hráčů soupeře jsem ale musel v polovině druhého zápasu odstoupit. Věděl jsem, že mám letní přípravu s Kláštercem a také práci... Nechtěl jsem riskovat, že promarodím celou přípravu,” komentuje svou účast ve vyřazovacích bojích hokejbalové extraligy.

“Kluci si to ubojovali sami. Do bojů s Hradcem už jsem nezasahoval. A ani proti Kladnu bych nehrál... Jenže pak jsem si uvědomil, že to může být poslední zápas Ústí v extralize... A dohodl jsem se s trenérem, že to přeci jen zkusím a přijedu jim pomoct.” Ústecký klub totiž jako většinu (nejen) menších sportů trápí finanční problémy. I přesto se tým dokázal semknout a prošel až do finále. Jenže extraligová budoucnost je nejistá. “Kluci jsou srdcaři! S Mostem prohrávali už 0-2 na zápasy a dokázali to otočit,” chválí své spoluhráče z ústecké Elby, ve které nastupoval zároveň s dalším bývalým hráčem Klášterce, Petrem Sádovským. “Kluci to play-off odmakali s hlavou nahoře, za což bych jim chtěl moc poděkovat. I to mě nakoplo, abych jim na ten třetí zápas přijel pomoct. Bohužel jsem jim moc štěstí nepřinesl,” lituje Řepík.

V sérii hrané na tři vítězná utkání prohrávalo Ústi 0-2. Ve třetím duelu sice bojovalo, ale nakonec kapitulovalo v prodloužení – 1-2. “Nechtěl jsem tomu věřit. Když padne zlatý gól, chvíli trvá, než vám dojde, že je vážně konec. Pak nás všechny přepadl smutek... ale později už jsme se dokázali i radovat ze druhého místa,” hledá slova, aby popsal konec finálové série.

I kdyby extraliga v Ústí nepokračovala, s hokejbalem končit nechce. “Trenér Patrik Cerman mě oslovil už před čtyřmi lety na turnaji v Suchdole, kde jsem dvakrát za sebou vyhrál nejlepšího střelce. Dal mi šanci zahrát si extraligu. Mrzí mě, že jsem Elbě moc nepomohl. Ale do budoucna chci hokejbalu určitě věnovat víc času. Nějaká nabídka je, ale záleží hlavně na práci a také trenérech. Jsem rád, že mě letos na zápasy pouštěli,” usmívá se Řepík.

Když nehraje za Klášterec, stejně se pořád motá kolem hokeje. “Bohužel už nedělám asistenta u mladšího dorostu, protože se to nedalo časově skloubit s prací. Nemohl bych se tomu věnovat naplno. Už asi třičtvrtě roku pracuji v Chomutově jako trenér na skate millu. Jde o balanční cvičení a bruslení na umělé ploše. Ta práce mi dala impuls. Baví mě cvičit s hráči a pomáhat jim k lepší kondici. Chodí k nám i mladí hráči, co trénují s kláštereckým “áčkem”, takže myslím, že i pro ně je to příjemné zpestření přípravy.”