Juraj Hollý: Příští rok si snad zachytám extraligu

K hokeji jej přivedl otec, ale nebyl příliš nadšený
z toho, že by jeho syn měl být gĺmanem. „Postavil mě do branky a pálil na mě jako na dospělého, aby mě od chytání odradil. Ale jsem rád, že se mu to nepovedlo,“ usmívá se, když vzpomíná na své hokejové začátky. V mateřském klubu HOBA Bratislava vydržel pouze rok. V Ružinově Bratislava, kam přestoupil, zůstal až do dorostu. „Od začátku jsem trénoval se staršími chlapci. Určitě mi pomohlo, že jsem byl velký už jako žák, takže jsem v brance zabral hodně místa,“ skromě popírá své hokejové kvality.

Většina hráčů nejraději vzpomíná na vítězství
v důležitém zápase, rozhodující gól nebo skvělé umístění v lize. Juraj nezaváhá, když má uvést nejdůležitější okamžik své kariéry. „Nejradši vzpomínám na chvíli, kdy jsem se setkal se svým trenérem Dano Makonim. Bylo to sice před pěti lety, ale naše spolupráce trvá dodnes a doufám, že nám vydrží co nejdéle. Bez něj bych v hokeji daleko nedošel.

V reprezentačním dresu se poprvé objevil jako patnáctiletý na Beskyd Cupu v Ostravě. Slovensko turnaj vyhrálo, takže lepší reprezentační start si ani nemohl přát. Co předcházelo? „Musel jsem se zúčastnit výběru v Dubnici. Kromě mě tam bylo další pět brankářů a vybírali nás podle toho, jak jsme se ukázali v zápase. Mně se utkání povedlo a byl jsem si téměř jistý, že mě vyberou. O měsíc později mi přišla pozvánka na vánoční turnaj v Ostravě. Byl jsem bez sebe radostí.“

Na Slovensku sbíral jeden úspěch za druhým. Co jej vedlo k odchodu do zahraničí? „Určitě to bylo hlavně kvůli tomu, že česká liga je kvalitnější než naše. Kdybych zůstal na Slovensku, chytal bych za dorostence a tady pravidelně nastupuji za juniory. Bude větší šance jít chytat někam do zahraničí
z české než ze slovenské ligy. Měl několik nabídek
z moravských klubů, ale nakonec přišla nabídka
z Chomutova a s ní možnost chytat za juniory. To rozhodlo. „Domů to mám asi čtyři hodiny autem, ale dá se to vydržet. S rodinou jsem vždy, když přijedu domů, a pořádně si to užíváme.“

S odchodem ze Slovenska se ale poněkud ztratil z očí reprezentačním trenérům. Přesto svého kroku nelituje. „Plusů je určitě víc než mínusů. Jako nováček chytám pravidelně za juniory, což bych na Slovensku určitě nechytal. Máme skvělé trenéry a ještě lepší partu v týmu. Myslím, že to je nejdůležitější, když to v kabině klape. S reprezentací to bylo zpočátku trochu těžké, protože trenéři nevěděli, kde vlastně chytám. Nebyl jsem na soupisce juniorů ani mužů, ale uý je to v pořádku, takže se můžu soustředit jen na chytání.“

Z pobytu v Čechách je nadšený. Tvrdí, že jsou tu milí lidé a hlavně klid. Přesto si neodpustí rýpnutí do spoluhráčů. „Myslím, že jsem do týmu zapadl docela dobře, ale občas si ze mě kluci dělají legraci, protože jsem Slovák. Vždyť víte, to věčné porovnávání Čechů a Slováků :-)“

Ve 12. kole II. hokejové ligy dostal šanci také v utkání dospělých a stal se tak nejmladším brankářem, který za Klášterec v lize nastoupil. „Před zápasem jsem nečekal, že bych se vůbec mohl dostat do branky. Ale když byl po dvou třetinách stav 8:3, tak jsem doufal, že bych mohl dostat šanci alespoň na jednu třetinu,“ vzpomíná na svůj start ve třetí nejvyšší soutěži mužů. „Když jsem nastoupil, nebyl jsem nervózní. Věřil jsem si a hlavně jsem si to chěl užít. Myslím, že to nebyl nejhorší výkon,“ směje se.

O své budoucnosti má docela jasné představy. Alespoň o té nejbližší. „Jelikož má Chomutov (pod hlavičkou HC Klášterec pozn. red.) v tabulce dost velký náskok a extraliga by mu neměla uniknout, doufám, že bych mohl příští rok chytat extraligu juniorů. To by bylo moc pěkné,“ odhaluje své sny. „Jednou bych si rád zachytal v NHL. To je můj cíl, kvůli kterému na sobě budu i nadále tvrdě pracovat a věřím, že se mi to jednou podaří.

Datum narození: 21.leden 1991
Místo narození: Bratislava,Slovensko
Přezdívka: na Slovensku Jarik a v Čechách čobol
Výška/Váha: 192cm, 84 kg
Kluby: HOBA Bratislava, Ružinov Bratislava, Klášterec nad Ohří, reprezentace do 15,16,17……zatím
Největší úspěch: že jsem členem slovenské reprezentace; na větší úspěchy mám ještě nízký věk, ale já si na ně rád počkám...
Hokejový vzor: Roberto Luongo(Vancouver Canucks)
Běřný den Juraje Hollého: Ráno se hned podívám na výsledky NHL, do oběda se
učím a od 14:00 myslím už jen na hokej…
Oblíbená hudba: slovenský hip-hop…
Oblíbené jídlo: kuřecí řízek od mamky
Oblíbené pití: RC cola, sprite
Oblíbený film: Prci,prci, prcičky 1