Je to moje trenérská premiéra, říká Libor Řepík
Skloubit kariéru hráče a trenéra zvládá také Radek Šíp, který se zapojil do sestavy A mužstva. U Řepíka je to jiné – za jeden tým hraje, jiný trénuje. ”Někdy je nemožné skloubit obě věci dohromady časově, protože mladší dorost hraje většinou v neděli, jenže neděli mají jako hrací den i některé druholigové týmy. Ale jsem v kontaktu s hlavním trenérem Miroslavem Kunclem, se kterým si po zápasech voláme,” popisuje komplikace Řepík. “Je to moje trenérská premiéra a pořád se mám co učit. Naštěstí mají dorost a áčko tréninky po sobě, takže to zatím zvládám.”
Se svými 172 centimetry rozhodně nepatří mezi nejvyšší hráče v týmu. Na ledě si tělesné indispozice vynahrazuje rychlostí a šikovností, při trénování mladšího dorostu si ale musí dávat pozor, aby mu svěřenci “nepřerostli přes hlavu”. “Naštěstí jsou v kádru mladšího dorostu jen tři hráči, kteí jsou vyšší než já. ale všichni mě respektují a snaží se mi to ulehčit,” směje se.
Přechod z pozice hráče do pozice trenéra není úplně jednoduchý. Člověk se najednou dívá na hru z druhé strany. “Myslím, že víc teď asi prožívám zápasy mladšího dorostu. Už jen proto, že je nemůžu sám aktivně ovlivnit. Musím se snažit, abych hráče dovedl k vítězství. U áčka je to jiné. Tam se musím soustředit, abych podal dobrý výkon na ledě.”
S výkony A mužstva je zatím spokojený. I když, kdo by nebyl... Klášterec zatím prohrál jediný zápas a drží se v čele skupiny. “Myslím, že nám ta prohra hodně pomohla. Aspoň jsme se poučili z chyb a šli do dalšího utkání s čistou hlavou.” Klášterec teď navíc zvládl klíčové období. První čtvrtinu uzavřel vítězstvím v České Lípě, připravil Roudnici o domácí neporazitelnost a je nastartovaný na sobotní souboj s třetími Řisuty. “Roudnice mě letos hodně překvapila. Loni se potáceli na chvostu tabulky, ale letos mají kvalitní mužstvo a je to znát I na výsledcích.”
Přestože Klášterec letos své soupeře válcuje a nastřílel už padesát branek, Libor Řepík se trefil v prvním kole a od té doby se střelecky trápil. Prosadil se znovu až v posledním kole první části v České Lípě. Připsal si dva góly, jeden z nich byl vítězný. “Byl to spíš šťastný gól. Hledal jsem před brankou Petra Martínka a vlastní hráč puk srazil do branky. Tímto bych mu chtěl poděkovat,” směje se po šťastné trefě. Klášterec se s týmem, který skončil po devíti odehraných zápasech poslední, hodně nadřel. Dokonce prohrával 2:3. “Lehkomyslně jsme tehdy podcenili soupeře a kvůli zbytečným vyloučením dostali dva góly. Naštěstí jsme ještě do přestávky zkorigovali výsledek. Musím podoktnout, že náš nejmenší hráč Jiří Vošta hodně důrazně zapracoval před brankou. A díky tomu jsme se probudili.”
Klášterec má momentálně pohodlný náskok osmi bodů na druhý Most, ale čekají ho těžké zápasy. V sobotu třetí Řisuty a ve středu nevyzpytatelná Kobra. “Musíme stát pevně nohama na zemi. Dřeme pořád stejně, bez ohledu na umístění v tabulce. Máme hodně mladý tým, ale kvalitní tým a jsem rád, že se herně daří všem,” uzavírá Řepík.
