Hokej se hraje na góly, a ty jsme stříleli jen Turkům, shrnuje účast na univerziádě Loučka
V minulosti už se zúčastnil Univerziád v Turíně (2007) a v čínském Harbinu (2009) a stejně jako ostatní sportovci si pochvaloval letošní organizaci v tureckém Erzurumu. “Všechna sportoviště byla nově postavená, stejně tak i vesnice pro sportovce,” popisuje Loučka. “Organizace byla srovnatelná s předešlými univerziádami. Bylo zřejmé, že se Turci chtějí ukázat v co nejlepším světle v době vyjednávání jejich vstupu do EU. Jediné negativum byla "kvalita" ledu. Zlatá Kobra!”
Město Erzurum sloužilo v době studené války především jako severovýchodní štít. Teď se oblast ve východní Anatolii na dva týdny proměnila v domov “studujících sportovců”. “Pro nás byla určitě největším problémem aklimatizace. Erzurum leží ve výšce skoro 2000 metrů nad mořem. Proto jsme byli v Turecku už od pondělí, i když turnaj začínal až ve čtvrtek,” vysvětluje Loučka svou dlouhou absenci v kláštereckém kádru.
České hokejisty čekalo šest náročných zápasů a ve dnech “volna” absolvovali trénink na ledě a na suchu. Úvodní duel proti domácímu tureckému výběru vyzněl jednoznačně pro Čechy. “Opravdu to byl spíš trénink k sehrání a vyzkoušení přesilovek,” komentuje výhru 16:0.
Většina spoluhráčů z univerziádního výběru se totiž normálně potkává jako soupeři – ve druhé lize. “S klukama se známe ze soutěže, ale i z přípravných kempů, které probíhaly od října. A i když se nedařilo úplně podle našich představ, nálada v kabině byla vždycky pozitivní,” pochvaluje si urostlý obránce. “Tým, kteý odletěl reprezentovat nebyl v takovém složení, v jakém by si ho přáli mít trenéři. Potíž je s uvolňováním hráčů z 1. ligy, protože je mateřské kluby nechtějí pustit. Ale před univerziádami v Itálii a Číně to bylo stejné...”
V základní skupině sehráli Češi tři zápasy. Po vysoké výhře nad Tureckem podlehli 1-5 pozdějším zlatým medailistům z Ruska a 1-2 po samostatných nájezdech Japonsku. A každý nezasvěcený kroutí hlavou. “Klasická reakce!” zlobí se Loučka. “Ano, Japonci umí bruslit a dokonce i hrát hokej! Jenom připomenu, že v Číně jsme s nimi prohráli 0:5, takže takhle prohra u nás rozhodně nebyla nějakým historickým milníkem. Jak to u nás bylo prezentováno” dodává. “Japonci jsou výborní bruslaři, dodržují systém a jsou šikovní na puku. Navíc s Ruskem prohráli ve skupině jen 2-3! Věděli jsme, že je musíme porazit, abychom měli jistotu čtvrtfinále. První a druhá třetina byly jasně v naší režii, ale neměli jsme štěstí. Třikrát jsme trefili břevno, dvakrát tyč... a pořád jsme vedli jen 1-0. Ve třetí třetině jsme přestali aktvině napadat, začali se strachovat o výsledek, a to vedlo k vyrovnání. Prodloužení a nájezdy byly jen vyvrcholením našeho zmaru a střelecké neschopnosti,” uzavírá popis zoufalého boje.
Ve čtvrtfinále Češi znovu narazili na Rusko, v jehož kádru byl mimo jiné čerstvý mistr světa z juniorského šampionátu Denis Golubjov. “Ten první zápas byl hodně vyrovnaný. Po dvou třetinách jsme prohrávali těsně 1-2. Rozhodly přesilovky, ve kterých Rusové skórovali a my nebyli schopni se prosadit,” lituje neproměněných šancí. “To nás vlastně provázelo celým turnajem.” Čtvrtfinálový duel se zapsal do historie jedním primátem. V utkání Česko – Rusko udělili rozhodčí 314 trestných minut! “Přitom to byl do toho osudného momentu mnohem klidnější zápas než ve skupině,” připomíná Loučka.
Už v 51. minutě byly rozdány čtyři osobní tresty, z toho jeden do konce utkání. A dvě a půl minuty před koncem vše vyvrcholilo. “Ruští obránci po závaru před brankou chránili svého gólmana, což vyústilo ve dvě bitky. Rozhodčí udělovali tresty, když v tom Garipov (brankář RUS) začal nepochopitelně lámat přes koleno hůl jednoho z našich hráčů, který se předtím popral. Ten, když to viděl, vyjel ze střídačky zpět na led a srazil gólmana. Což vedlo k další odvetě Rusů. Naštěstí trenéři a rozhodčí udrželi obě mužstva na střídačkách a nestrhla se z toho hromadná rvačka. Direktoriát turnaje udělil všem aktérům exemplární tresty na dva zápasy, tedy vlastně do konce turnaje."
Zatímco Rusové i v oslabené sestavě dokázali vybojovat zlaté medaile, Češi v zápasech o umístění podlehli Slovensku a následně porazili v boji o 7. příčku své staré známé Japonce 3-2. “Trápili nás, protože naše střelecká potence byla prachbídná,” nebere si servítky Loučka. “Hokejově to byla smůla, že jsme Japonce nepřehráli ve skupině. Ve čtvrtfinále bychom měli lehčího soupeře... Ne Rusy, kteří nakonec vyhráli celý turnaj. Ale to je kdyby.... Hokej se hraje na góly, a ty jsme nastříleli jen Turkům, uzavírá Loučka.
